Úvodní stránka » Ke čtení » Vila Tugenhadt a Skleněný pokoj

Vila Tugenhadt a Skleněný pokoj

K obligátní obří krabici nugátů jsem dostala k svátku Skleněný pokoj Simona Mawera. Nejenže je to román, který mě pomohl z novoroční negativní nálady, navíc už  mě k  němu  jeden vztah osobního vlastnictví váže. Po krátkém váhání jsem šla proto s barvou ven a požádala dárkyni, jestli by nebylo možné vyměnit knihu za nějakou aktuálnější novinku, abych se dvojitému vlastnictví vyhnula.

Musím ovšem potvrdit, že je to úžasné čtení. Půl fikce půl realita popisuje nejen nádhernou brněnskou vilu Tugenhadt (v létě jsme ji ještě za pět minut dvanáct stihli navštívit, protože v zimě definitivně zavřela své brány před zásadní rekonstrukcí) a osudy jejích majitelů. Vždycky, když se mi podobný příběh dostane do ruky, znovu si uvědomuji jak báječné je nežít v totalitě. V porovnání se životy válečnými jsou rázem všechny osobní problémy vlastně banální. Navíc mě dostala hloubka informovanosti cizího autora o českém prostředí. Jedná se totiž o Brita, který  k naší zemi nemá žádné bližší vazby. Jeho orientace v politických a kulturních reáliích, snaha dívat se na Mnichovskou dohodu z jiného úhlu (ne onou verzí jednoho zahraničního známého, podle níž se Západ údajně potřeboval dozbrojit…). K tomu samozřejmě podrobné znalosti kulturního prostředí předválečného Brna, postav jako je Vítězslava Kaprálová, Janáček …. Kolik z místních usedlíků se jimi může pochlubit? Sama sebou si nejsem jistá. Těším se už na jeho knihu o Mendelovi, jejíž překlad do češtiny se chystá. Snad se dozvím něco víc i o těch zatracených homozygotech. 🙂

Román mísí skutečnost a fikci,  některé reálie a postavy se skrývají pod odlišnými  jmény. Vila dostává jméno Landauer, postavil ji architekt Reiner von Abt (Mies van der Rohe), rodina Landauerových (Tugendhatových) je půl židovská a půl křesťanská (nikoliv pouze židovská), podniká v automobilovém a nikoliv vlnařského průmyslu. Během protektorátu ve vile sídlí výzkumné středisko pro měření rasových odchylek a ne Messerschimt,  jak tomu bylo ve skutečnosti. I životní příběh rodiny je údajně smyšlený – až na hlavní rámec, tj. budování – život ve vile – emigrace – návštěva majitelky domu v Brně v roce 1970. Ale kde končí a začíná autorova licence …. ?.

Příběh oné fiktivní rodiny a jejích přátel čerpá ze skutečných událostí. Vztahy, které se mezi osobnostmi a prostředím vytvářejí, přátelství, láska, závist i nenávist  jsou zásadními  prvky pro vývoj celého románu. Viktor a Liesel Landaurovi, Liesel a von Abt, Liesel a Hana Hanáková, Viktor a Kata, Kata a Liesel ……. Nevysvětlitelné a nepochopitelné emoce, které i racionální a vše plánující Viktor nedokáže zvládnout a propadá  jim. Od líbánek novomanželů a stavby vily, přes Viktorův mimomanželský vztah s Katou, poznání, že má dítě, její náhodné objevení ve vile po anšlusu Rakouska, Hanin obdiv k Liesel a její vyznání lásky, Hanina neschopnost otěhotnět a následně její těhotenství s německým důstojníkem – vedoucím vědeckého výzkumu, který  se ve vile usadil, mužem, který se zasloužil o deportaci její a jejího muže, a nakonec vztah mezi Hanou a rehabilitační sestrou, která ve vile pracuje v padesátých letech.

Čtení, které probouzí zvědavost jak pokračovaly  osudy všech, se kterými se v knize setkal … Každý má své šťastné a nešťastné období, každý žije svůj život i když ne každý je jeho vlastním strůjcem. Politické, hospodářské a kulturní prostředí je nepominutelný strůjcem lidských příběhů. Snad budeme mít štěstí a žádné staré časy se nevrátí.

Reklamy

One thought on “Vila Tugenhadt a Skleněný pokoj

  1. Pingback: Mendelův trpaslík « Veni Vidi Scribi

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s