Úvodní stránka » Ke čtení » Smrt, nebudeš se báti aneb O velké žluté knize

Smrt, nebudeš se báti aneb O velké žluté knize

„Tisíckrát raději nejím, nespím a chystám něco pro divadlo“ (PL). Slova, která by se dala chápat jako princip existence i posedlost divadelního režiséra Petra Lébla (1965-1999).

Na paměť, že jsem po třech měsících dočetla velkou žlutou knihu, nenáviděnou všemi členy rodiny, kteří se cítili zanedbáváni, jsem si oblékla žlutý svetr* a pokusím se shrnout jaký pocit z četby ve mně zůstal.  

Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla napsala Radka Denemarková na základě posmrtného přání samotného Lébla. A na knize pracovala cca 8 let. Určitě to nebyla jednoduchá práce. Musela se prokousat neuvěřitelným množstvím materiálu a výsledkem je tato více jak šesti set stránková kniha s názvem, který mně stále vrtá hlavou, protože mi je poněkud nejasný …. Přestože knihu vybavila obrovským poznámkovým aparátem vysvětlivkami, odkazy na prameny, publikované texty samotného Lébla, nechybí rejstřík, mám trochu problém s žánrovým zařazením téhle knihy. Vzhledem k velké míře subjektivity se za vědeckou práci dá považovat těžko, jako próza, vzpomínky někoho, kdo Lébla osobně znal a chce o této rozporuplné osobnosti  zanechat svědectví, je četba docela komplikovaná. Fakt, že  v roce 2009 kniha získala cenu Magnesia Litera za nejlepší knihu roku v kategorii publicistiky mé tápání vyřešila.

Kniha má přitažlivou grafickou podobu (Helena Šantavá) odkazující na Lébla – grafika. Text knihy je prokládaný množstvím citátů, úryvků z osobních deníků, nepominutelné je zvýrazňování slabik RA v celém textu (odkaz na jméno člověka, který se stal Léblaovi osudovým), ale přiznávám, že jsem z textu trochu rozpačitá. Nejsem si docela jistá, jestli autorka spisem o Léblovi nechtěla předvést zejména svou stylistickou obratnost a koncepční a formulační bravurnost.  Třeba jen nejsem cílový čtenář.

Obtížně se mi akceptuje názor, že Lébl mohl vyniknout jenom proto, že po revoluci byl hlad po novém divadle a nebylo srovnání, že vše kolem něj je možná jen nafouknutá bublina. To se mi zdá tak trochu „české“. Vyskytne-li se něco výjimečného, neuškodí to trochu shodit. (Proč pak všechny ty ceny a uznání – naposledy třeba 1. místo v anketě Reflexu 2009 Kdo je největší divadelní osobností?). Že by byl i po smrti Lébl tak dobrý v marketingu? Značka Lébl prostě výjimečná je. A umělecky mu výjimečnost právem náleží bez ohledu na složitý charakter a soukromé běsy. Způsob práce i  způsob života. Být s ním v „pracovním procesu“ muselo být nejspíš krušné (viz cituji větu pronesenou hercem B.K.: „Vážím si tě jako režiséra, nevážím si tě jako člověka“).

Pár podobně postižených jedinců jsem za život potkala a vycházet s nimi jednoduché nebylo. Je ovšem otázkou, proč se s takovou osobou stýkat, pokud mám dojem, že mě zneužívá. Není-li vztah daný příbuzenstvím, asi je to věc volby. Na druhou stranu řadě herců umožnil vybudovat osobní kariéru právě na jeho inscenacích, k divadlu Na zábradlí připsal další slavnou epochu z historie. Doufám proto, že i RD mu už odpustila.

Lébl je hodnocen jako člověk zaměřený na formu, vnější efekt, vizuální tvar, který pomíjí obsah. Téměř pravidelně bývá autorem scény svých inscenací, veškerých průvodních tiskových materiálů a celkové vizuální podoby představení i Divadla Na zábradlí samotného. Je to docela dávno, kdy jsem viděla jeho představení a neviděla jsem je všechny. Ale například Léblova Ivanova považuji za nejlepšího, kterého jsem kdy viděla a zároveň za herecký majstrštyk B. Klepla. Na mě jeho inscenace působily přinejmenším silně emocionálně.. Čechov v jeho podání byl stejně ojedinělý jako Lébl sám.

Přes některé výhrady Radce Denemarkové rozhodně náleží dík. Za odvahu s jakou se vyznává z osobního vidění tohoto umělce, za to, že nezasvěcenému čtenáři přiblížila dobu a všechno dění kolem téhle výlučné osobnosti i za to, že  vlastně vytvořila prostor k polemice o jednom talentu českého divadla, který odešel na vrcholu a nemůže z něj už nikdy spadnout na dno.

* PL miloval žlutou barvu

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s