Úvodní stránka » Do kina » Filmová tvář Lisbeth Salanderové

Filmová tvář Lisbeth Salanderové

Začátkem července se čeští příznivci „Kalleho Blomkvista“ konečně dočkali. Na plátnech  se objevili Muži, kteří nenávidí ženy. Jinak filmová verze 1. části trilogie Millénium švédského předčasně zemřelého novináře a spisovatele Stiega Larssona.

Dost jsem se těšila, protože všechny tři díly jsou opravdu dobře vymyšlené a napsané (i přeložené). Ten třetí jsem si málem nechala přivézt ve francouzštině, nemohla jsem se prostě dočkat, jak bude příběh pokračovat, ale se události seběhly tak, že jsem si ho přečetla stejně až na dovolené, takže jsem si v klidu počkala na české vydání.

Film poměrně dost pečlivě sleduje literární předlohu, byť lehce osekat ji samozřejmě musí (odpadají detaily o Blomkvistově soukromí – manželka, Erika …), vlastně naštěstí, to bychom v klimatizovaném kině opravdu všichni zmrzli (37ºC v pražských ulicích, v kině tak 24º a k tomu trvalý ledový průvan, což pro dokreslení švédských reálií bylo vlastně k věci) a vyzdvihuje samozřejmě linii pátrání po Harriet Vangerové,  která před 40 lety záhadně zmizela.  Film je vlastně švédsko – dánsko – německou koprodukcí v režii dánského režiséra Niels Arden Opleva, obsazení je více méně švédské.

Celý  je seversky syrový a strohý, vypadá trochu jako natočený na Orwo Color za dávných časů, ale to je samozřejmě blbost. Dost mě překvapil casting. Zatímco například Lisbeth Salanderová (Noomi Rapace, původem z Islandu) se naprosto shodovala s mými představami o jejím zjevu i charakteru, podobně byl dobře vybraný např. i advokát Bjurman (jeho byt už mi neseděl), starý pan Vanger, pak Mikael Blomkvist mé představy naprosto nesplnil. Nejenže vypadal poněkud méně švédsky, než jsem si ho vysnila, co hůř, chybělo mu charisma a navíc v kombinaci s Lisbeth vypadal spíš tak trochu jako truhlík. Modré oči OK, ale přála bych si blonďáka a také na šmrncu bych mu trochu přidala. Jeho tvář zjizvená akné asi měla působit chlapsky, ale žádný sympaťák to bohužel nebyl. Od tohoto rozporu v představě se pak samozřejmě vyvíjel i určitý odstup a nedůvěra k jeho chování.

Veškeré mé sympatie tak získala tajemná, uzavřená ale vlastně sympatická hackerka. Upřímně nevím, jestli budu chtít vidět pokračování (všechny tři díly jsou už natočené), také nevím, jestli se vůbec dostane do naší distribuce. Já si radši všechno přečtu ještě jednou, možná bych se na další díly podívala v domácím pohodlíčku na DVD (bude-li). Do kina mě další díly nějak nelákají. Kdo nečetl, vidí vše možná jinak, já mám svoje představy ráda.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Do kina se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s