Úvodní stránka » V divadle » Tento způsob léta zdá se býti vhodný …

Tento způsob léta zdá se býti vhodný …

Po zkušenostech s Windsorskými paničkami minulý pátek (liják jako blázen, vracení vstupného, rýma …) jsme na druhý pokus zvolili divadlo zastřešené, zato s programem, který za letní náladou nikterak nepokulhává. Takže abych to nenatahovala: Rozmarné léto předvedené spolkem Kašpar v Divadle v Celetné. A zážitek to byl opravdu pěkný.

Žádná tlačenice u vchodu, v klidu jsme popili kafíčko, v klidu se přemístili do sálu, jehož scéna (Karel Špindler) byla rozvrženo do dvou zón. Zadní plovárenská znázorňující říční lázně na Orši Antonína Důry v Krokových Varech a přední, představující náměstí onoho slovutného města, na kterém probíhají představení kouzelníka Arnoštka.

Režie Jakuba Špalka je postavena na výrazných hereckých výkonech, protože není snadné pracovat s tématem, jehož základ je veskrze literární a dialogy je nutno sledovat s plným soustředěním. Neodpustí si ale ani opravdu „rozmarně“ reálné koupání na scéně, byť v nádrži hloubky sotva několika desítek centimetrů. A tak se Antonín Důra oddává intenzivnímu otužování a kouzelník Arnoštek předvádí skutečná kouzla i chůzi po provaze. Jen k číslům opravdu nebezpečným si bere na pomoc zástupce z říše loutkové.

Celý příběh rámuje hostinec U 14 pomocníků, jemuž šéfuje hostinský Jakub Špalek osobně a který má marketing v malíku, neboť ani o přestávce nezahálí a nabízí divákům typicky plovárenské pochutiny ze starých časů jako jsou utopenci, párky s unikátní štípkovou omáčkou jež zovati mohla by se klidně česnekovou a alko i nealko nápoje včetně domácích kořaliček.

S přibývajícím věkem se u mě dostavila výrazně větší radost z Vančurova jazyka stejně jako mnohem vyšší míra chápání onoho lidského příběhu tří maloměstských mudrců, jedné měštky a dvou světských umělců a tak úsměv z tváře po celou dobu představení prakticky neustoupí.   

V herecky vyrovnaném představení vyniká již zmiňovaný Antonín Důra v podání Miroslava Hanuše, Míla Tichý jako Kouzelník Arnoštek a nelze pominout ani jeho pomocnici Annu v podání exotické krásky Elišky Mesfin Bouškové. Provázeno chytlavou hudbou a písničkami Petra Maláska dokáže navodit uvolněnou a bezprostřední atmosféru, která se hravě přenáší do nálady diváků. A tak i závěrečné pokropení při děkovačce jen prohloubí úsměv na líci a dá procítit jakémusi pocitu sounáležitosti.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s