Úvodní stránka » Ke čtení » Dočasné struktury Jana Balabána

Dočasné struktury Jana Balabána

„Jak jsi to Emile říkal? Dočasná struktura. Tak ty mluvíš. A hned slibuješ, že všechny hráze budou prolomeny. Všechny náruče nevýslovného dotýkání skončí prázdné. Tenhle rybník jednou proteče dolů do křovin a bažin. Zrcadlo nebe se ztratí v bahně a  plevelu. Ale dosud drží. Náš život je vždycky jen chvilkou před zánikem. Ale ty už hrozíš tím, jak bude vypadat slepé okno do věčnosti, až duše odejde.“

29. ledna 2011 by se dožil Jan Balabán padesáti let. Knihu Zeptej se táty, která vloni získala ocenění Kniha roku 2010, a která vyšla krátce po jeho smrti, jsem pročítala znovu a znovu.

Optimistické čtení to zrovna není. Rozhodně však téma, kterému se nikdo nevyhne. Se smrtí blízkého člověka se každý jednou setká. Někdo dříve, někdo později. Každý se s ní musí vyrovnat a hodně z nás bude litovat, že se na spoustu věcí dotyčného nezeptal.

Sourozenci Emil, Hans a Kateřina i jejich matka Marta se vyrovnávají se smrtí otce, lékaře, který spoustu životů zachránil, ale některé zachránit nemohl. A na ty nechce dovolit zapomenout pan Wolf. Kdysi přítel doktora Nedomy, posléze jeho nesmiřitelný nepřítel. V pozůstalých dětech probouzí otázky, na které už nikdo nedokáže odpovědět.

Jednotlivé postavy ve vzpomínkách  znovu prožívají důležité životní okamžiky. Kateřina svou nemoc, Emil chvíle, kdy mu Hans tvrdil, že je cizí, Hans se snaží namalovat portrét profesora ze střední školy, ale namůže najít jeho tvář. Je těžké se vyrovnat s některými zkušenostmi, poznáním, někdy je těžké najít radost. 

Je mi blízká Emilova „dyslexie“. Také někdy píšu příšerné hrubky. Stydím se za ně, ale uvědomím si je vždycky až pozdě…

Obrázek na přebalu knihy je od Hany Puchové. Myslím, že je portrétem opravdových bratrů. Jana – překladatele a spisovatele a Daniela – výtvarníka. I ona je z Ostravy, ostatně  ilustrovala i jednu z Balabánových knih (komiks Srdce draka). Ta azurová modř obrazu na přebalu  i moře na pozadí autorova portrétu uklidňuje. Jako by představovala naději.

Tvář z fotografie na zadní straně obálky  je mi navíc hrozně povědomá. Ta mladá tvář. Nemohu si vzpomenout, kde jsem ji viděla, ale určitě jsem ji někde potakal. Při práci? Nebo na fakultě? Na koleji?

Reklamy

8 thoughts on “Dočasné struktury Jana Balabána

  1. knížka je hezká, ale na noční stolek bych si ji nepoložila. Někdy je lepší udělat hooodně tlustou čáru – a jít dál. PS: Děkuji Vám mnohokrát za postřehy a recenze. ujištění se, že kromě Magořína existují i jiná, skoronormální obydlená místa 🙂

  2. Obraz Hanky Puchove, ze ktereho je pouzit vyrez na obalku, je nyni k videni v ostravske Galerii Beseda… myslim, ze do konce unora… a mozna jeste ani neni prodani 🙂

  3. Tuhle knížku jsem koupila manželovi k Vánocům… a sotva ji na Štědrý večer rozbalil, hned jsem se do ní sama začetla a nemohla se od ní pár stránek vůbec odtrhnout. Až se vypořádám s Annou Kareninou, hned se do ní pustím (ale to bude ještě na dlouho 🙂

  4. Určitě, jenže jednou to stejně člověka nemine. Poslední desetiletí bylo zvlášť „bohaté“ událostmi. Tak mě pak zajímá, jak se z toho dostávají jiní…

  5. Hmmm, já se snažím se k takovým otázkám a odpovědím nedostávat. Daří se mi na takové věci nemyslet, vytěsnit je. Líp se s tím žije …

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s