Úvodní stránka » Na výstavě » Jiří Hilmar

Jiří Hilmar

V úterý jsem se byla podívat v Nové síni na předaukční výstavě sbírky Anny Fárové. Její osobnost mě vždycky přitahovala. Připadala mi jako vzor silné ženy, která má svůj cíl, své téma a důsledně se mu věnuje. Zajímalo mě proto jakými obrazy se obklopovala. Její sbírka ovšem představuje pouze jednu polovinu aukce,  v té druhé se draží řada dalších obrazů moderních malířů.

Díky své zvědavosti jsem chtěla vidět také v katalogu inzerovaného Nepraše. Protože byl poněkud rozměrnější, nepodařilo se ho  instalovat v rámci výstavy a k vidění byl pouze na vyžádání v zázemí výstavní síně. A právě tady jsem prožila ono nové seznámení. O zeď se tu opíraly obrazy, které mě zaujaly svou technikou, ale také zvláštní atmosférou. Na dotaz od koho jsou se mi dostalo odpovědi, že od Jiřího Hilmara. Uvědomila jsem si, že jeden jeho objekt je i v aukční nabídce. Dokonce byl použitý na přebalu katalogu, tohle ale bylo něco docela jinačího. Jen režné plátno a na něm pravidelně rozložené čtverce z pauzovacího papíru, jedním rohem nalepené, jedním pomuchlané. Ochotný galerista hned operativně nabídl katalog z výstavy, kterou měl Hilmar v Nové síni začátkem tohoto roku.

Jeho obrazy i objekty mě nadchly. Jak jsem se dozvěděla je Jiří Hilmar jedním ze zakládajících členů Klubu konkretistů v Čechách (1967) a jeho tvorba je založena na vytvoření optické iluze pohybu. Zejména se to týká jeho papírových reliéfů,   tvořených například z kousků papíru přeložených do stříšky, na které kreslí barevný motiv a série těchto různě kladených „stříšek“ vytváří opticky působící artefakt, který může navozovat iluzi pohybu a optického klamu, který lze lidským okem vnímat nejroztodivnějším způsobem. U dalších papírových reliéfů používá další techniky, výsledný efekt je ale vždy založen na optické fantazii.

V posledních letech se Hilmar, který koncem 60. let emigroval do Německa a již zde zůstal, věnuje dřevěné plastice, u které se objevují názvy jako Polom, řada z nich je bez názvu, ale i tady lze  číst určitou optickou šifru. Patří mezi vyznavače arte povera, tj. chudého umění. Umělecké dílo vytváří většinou ze zcela obyčejných materiálů jako je papír, dřevo, provázky, nepotřebný textil … Dřív než se prosadil ve volné tvorbě, vytvořil v 50. a 60. letech řadu filmových plakátů (Bláznova kronika, Kdyby tisíc klarinetů,…) a knižních obálek.

PS: Pojem konkrétní umění zmínil poprvé Theo van Doesburg, holandský malíř, zakladatel revue De Stijl, kterou vydával ve spolupráci s Piet Mondrianem v letech 1917 – 1928.  Zdůrazňuje zejména rozdíl mezi konkrétním a abstraktním když upřesňuje: „Konkrétní umění a nikoliv abstraktní, protože  není nic konkrétnější a reálnější než linie, barva nebo plocha“.

Advertisements

3 thoughts on “Jiří Hilmar

  1. Pingback: Radek Kratina | Veni Vidi Scribi

  2. Konkrétně já, ač v minulosti návštěvník kdejaké výstavy, jsem vůbec o tomto pánovi ani směru neměla potuchy. Je jasné proč. Žil v Německu 🙂 a to v tehdejším západním 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s