Úvodní stránka » Na výstavě » Růžena Zátková

Růžena Zátková

Hlavně na mé naléhání jsme zašli do Císařské konírny na výstavu české malířky Růženy Zátkové. V Čechách prakticky neznámá a opomíjená, v zahraničí uznávaná představitelka futurismu. Její výstava má velmi dobrou propagaci, všude se publikují její obrázky. Výstava je přehledně instalovaná na velkých skleněných panelech. Bohužel, pokud jde o obrazy, není k vidění o moc víc než stačily zveřejnit nejrůznější tiskoviny. Spíš než o prezentaci jejích výtvarných prací se jedná o výstavu, která shrnuje její životní osudy. Těch několik pláten zaujalo, nicméně většina se podobala spíš studiím než dokončeným dílům. Spíš než obsah obrazů mě zaujala zajímavá adjustace pláten. Blind rám není zasazený do klasického rám, ale oplechován kovovou páskou, která je přitlučena malými hřebíčky.

Těžiště výstavy je tedy zejména ve fotografiích z jejího života, korespondenci, ukázkách deníkových záznamů, komentářích. Jednotlivé panely doplňují její výtvarné práce, často ale také práce jejích současníků. Bylo mi líto, že kdykoliv mě něco opravdu zaujalo, ukázalo se, že autorem obrázku je někdo jiný.  Protože se z pozůstalosti dochovalo opravdu málo, je navíc hodně ukázek z její tvorby prezentováno v černobílých reprodukcích.

Růžena Zátková byla neobyčejně krásná žena s bohatým duševním životem a ušlechtilými zájmy. Její rodinné poměry jí umožnily všechny tyto zájmy rozvíjet. Malbu studovala u Antonína Slavíčka a posléze v Mnichově, na klavír se učila u Vítězslava Nováka, který se do ní zamiloval. Díky svému sňatku s ruským diplomatem hodně cestovala a pohybovala se v uměleckých kruzích. Svým šarmem a půvabem okouzlila řadu umělců své doby (chorvatský sochař Meštrovič, Stravinskij, Prokofjev, Ďagilev …. po rozvodu se stala přes svého druhého muže Marinettiho švagrovou). Její kosmopolitní život a možnost poznávat nejnovější směry a myšlenky v ní probouzel neustálé hledačství a zkoušení nových forem. Možná právě proto nedokázala dospět ke stylu, který by hlouběji rozpracovala. Možná právě odsud pramení její určitá rozpolcenost.

Během výstavy se občas objeví výtky, že česká veřejnost ji neznala, zatímco v zahraničí byla známá. Být ale známá a uznávaná jsou dvě různé kategorie. Z autentických výtvarných projevů je těžké odhadovat, kam by se její  talent ubíral. Zemřela poměrně mladá, přesto ve věku, ve kterém se jiní umělci vyprofilovali zcela zřetelně. Škoda, že většinu jejích prací nelze dohledat, nebo jsou její obrázky rozptýlené v zahraničních sbírkách nebo ztracené. Z toho, co je k vidění, lze odhadovat snahu po nalezení nových výrazových prostředků, opravdová výjimečnost talentu pro mě zůstala skrytá.  Zkoušela, hledala … čas vypracovat si svůj jednoznačný a profesionální styl nezbyl.

Dokladem její všestrannosti je zdařilá replika jejího Beranidla z dílny Michala Gabriela. Přesto v mé mysli uvízla informace, která byla ke čtení na jednom z panelů. Spolu se sestrou Sávou se chtěly zúčastnit výstavy Mánesu, ale ani jednu z nich komise nevybrala. Samozřejmě, byly mladé, patrně umělecky nezralé, konečně Mánes zavrhl i díla jiných talentů. Přes jednoznačný příklon ke všemu, za čím stojí ženy a kdy je zjevné, jak obtížně se musely v daném oboru prosazovat, přesto, že byla Růžena Zátková nepochybně výjimečná osobnost, vidím její přínos v jejím hledačství a hledání jejího místa ve výtvarném světě než v díle samém.  Rozhodně představuje jeden ze stupínků na cestě k ženské emancipaci společnosti 20. století.

Reklamy

2 thoughts on “Růžena Zátková

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s