Artbanka

Colloredo-Mansfeldský palác odevzdaně vzdoruje dopravnímu a turistickému ruchu na křižovatce Královské cesty s Křižovnickou a Karlovým mostem.  Pomalu chátral a od dosavadních nájemců očekával investici, která nepřicházela. Nakonec se vloni budova dostala do správy Galerie hlavního města Prahy, která by tu měla časem zřídit své sídlo a dřív než jí město uvolní nějaký peníz na rekonstrukci, uvolnila letos na jaře prostory prvnímu projektu. Tím projektem je tzv. Artbanka – muzeum mladého umění.  

Vystaveny tu jsou obrazy, objekty a instalace mladých začínajících umělců po ukončení studia (ale nejen jejich), kteří se někdy těžko dostávají do povědomí veřejnosti. Nápad je koncipovaný tak, že Artbanka díla od mladých umělců vykupuje a následně je pronajímá zájemcům z řad jednotlivců i institucí. Vedle studentů a absolventů tu jsou k vidění i artefakty osobností, které do  povědomí veřejnosti dávno vstoupily, ale jejich objekty s novým prostorem neobyčejně ladí. Sem patří nápady Jiřího Davida nebo Davida Černého, Kurta Gebauera, Jiřího Černického a dalších. Jednotlivá křídla paláce skrývají  tematicky zaměřené výstavy.

Sály s pozůstatky omšelé rokokové výzdoby nabízejí k vidění řadu pozoruhodností: Skreplův podivuhodný kabinet „hraček“, Kinterovu  postavu obalenou naftou nebo třeba obřího houpacího koně Kateřiny Karlové. A co třeba taková soupravička plavky, kabelka, botičky z myších kůžiček od Ondřeje Brodyho a Kristofera Paetau. To celé vyvolává směs mrazení, zvědavosti i jakési podivné odtažitosti, při které přesto nedokážu odtrhnout oči. Návštěvník může nahlédnout i do tanečního sálu, ve kterém  Forman natáčel svého Amadea. Všude působí rozklad minulého nad kterým se vznáší jakýsi opar naděje nově tvořeného. Moderní a často podivuhodné, někdy lehce panoptikální umělecké kousky, atmosféru jen podtrhují.

Archiv – tuším že Akademie věd nebo koho – který na téhle adrese sídlil před sametovou revolucí, tu zanechal nekompromisní stopy. Povrchem vedené elektrické rozvody, implantovaná hygienická zařízení, to vše pečlivě neudržováno nájemcem, který dům „spravoval“ v devadesátých letech ke všemu tomu zmaru přihazuje další přidanou hodnotu.  Silného genia loci skrývá i křídlo, které vede přední fasádou do ulice brázděné tramvajemi a proudy aut směrem k a od Národního divadla. Je stavebně mladší a jak svědčí dosud označené zvonky a schránky, bylo původně určené k bydlení. V poválečném období se na nich výrazně podepsal DODO systém (= dodělej si sám) s touhou obyvatel domu zvýšit si životní standard. Zvláštní oříšek to musel být hlavně na zimu. Vytopit prostor vysoký šest metrů musel být úkol hodný génia.

Také v každém bytovém patře se skrývá jiná výstava, představují se jednotlivé české školy …. Namátkou se vybavují třeba Sladkosti Denisy Winklerové, obrazy Milana Housera, působivý Kristus na kruzích ve schodišťové šachtě. Pozůstatky obkladů a sanitárního zařízení dostupného v sedmdesátých a osmdesátých letech a najednou zbytky tapet z doby secesní nemilosrdně oddělené prkenným podhledem, kterým nájemník stvořil vložené patro …. To je jen jeden z kontrastů, které tu bijí do očí.

Poloha na turistické trase sem určitě přivede spoustu návštěvníků, kteří snad podpoří nejen projekt Artbanky, ale třeba – pokud je to v plánu – přispějí i na obnovu jedné krásné památky, která dosud trpěla komerční chamtivostí předchozího provozovatele.

Reklamy

2 thoughts on “Artbanka

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s