Chadimův mlýn

Slunečný den je třeba využít. Sice trochu pozdě, ale kolem dvanácté přeci vyrážíme obměnit náš aktivní víkend a místo jógových cvičení se jdeme projít po okolí. Březinovou cestou se tentokrát nevydáváme do Počátek, ale na stranu opačnou. Naším cílem je Chadimův mlýn u Horní Dubenky. V lese, cestou k obci Jihlávka, potkáváme pěknou žabku (druh netuším, znám jen skokana a ropuchu a netroufám si hádat), v Jihlávce pohlednou zvoničkou a míříme k rybníku Bor, po jehož hladině se prohánějí lysky, které se marně snažím zaměřit fotoaparátem, v rozhodném okamžiku vždy zmizí v rákosí. Na druhém konci rybníka vznosně pluje labuť následována svými ošklivými káčátky, která ještě nic netuší o své proměně, kolem břízky a borovice, ticho a klid, jedna velká romantika. Na konci cesty se tyčí památník husitským bojovníkům, který tu nechal zřídit jakýsi Dubenský radní.

 

Docházejí zásoby pití a hledáme, kde je doplnit, ale Horní Dubenky nabízejí jen reklamu na nepasterizované a nefiltrované pivo Kozlíček, informace o tom, že by se někde čepovalo, chybí. Poslední záchranou už může být jen cíl naší cesty, totiž Chadimův mlýn, ale ten nabízí pouze ubytování v soukromí a muzeum, přesto si můžeme vodu napustit alespoň z kohoutku u turbiny.

Potomek místních mlynářů, už se řemeslem neživí, dal se na ekologické farmaření, muzeem nás ale provedl s nadšením strojaře, který má úctu nejen k předkům, ale který miluje vše, co strojem jest.  Na sýpce instalovanou teoretickou část s vitrínami umě „spíchnutými“ ze starých oken doplňuje mlýnek, na kterém si každý může namlít trochu své mouky, je tu i starý kamenný žernov.  Pak se přesouváme k náhonu, turbině a do mlýnice, která skrývá nejen původní strojní již elektrický poháněné vybavení z 20. let, ale také řadu dřevěného mlýnského zařízení dovezeného odjinud a s pietou zde opečovávaného. Přednáška je trochu odborná, je vidět že průvodce je technik, přesto i laik chápe, jak takový mlýn fungoval. Obohaceni novými slovy z jazyka mlynářského jako je „hasačert“ už také vím, proč měli mlynáři za lubem, jak se zrno čistilo, mlelo a třídilo, proč ve mlýně často hořelo a proč mlynáři umírali mladí … Inu malý výlet do starých časů.

Domů cesta ubíhá nějak rychleji, přeci jen se odněkud vyloupl obchůdek, kde mají i Eskymo a až na zážitek s neposlušným blond retrívrem. Je celý mokrý z právě absolvované koupele, bezhlavě lítá kolem dokola a radostně skáče na vše co se hýbe. Své bezradné francouzsky hovořící paničky nebere na vědomí. Přesto, jako obvykle, ubíhá cesta zpět rychleji. Vyprahlé po cestě v dusném letním odpoledni čepujeme vodu sv. Kateřiny a chystáme další aktivity.

Reklamy

8 thoughts on “Chadimův mlýn

  1. V Horních Dubenkách je i zajímavý kostel, postavený brzy po vydání Tolerančního patentu, konkrétně v roce 1786 (takže si připomíná dvě a čtvrt století; věžička byla samozřejmě přistavěna později, původně je toleranční kostely mít nesměly). Jenže otevřen je asi víceméně jen při bohoslužbách (pravidelně v neděli od 9 hod.).

  2. Páni, taková romantika! I počasí v těchto sychravých dnech vyšlo jak na objednávku 🙂 Vaše poznávací zážitky mě inspirovaly k tomu, abych konečně zase někam vyrazila a projednou se o víkendu taky vyprdla na zbytečnosti 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s