Úvodní stránka » Na koncertě » The National Na Poříčí

The National Na Poříčí

První zapamatování hodnou akcí tohoto týdne je nepochybně koncert skupiny The National v Arše. Archu mám ráda za to, že má zajímavou dramaturgii a v prostoru bývalého divadla E. F. Buriana uvádí nekonvenční projekty. Ať jsou to mimopražská divadla jako Hanáci nebo Provázci, tak nezávislé kapely. Navíc mám ráda design prostoru se stylizovanými zvířátky poslušně stojícími frontu na nástupišti k záchraně rodu. Možná je to i skrytý význam pro zde hostující soubory.

The National v Praze jsem v prostoru téhle velikosti nejspíš viděla naposledy, soudě podle čekatelů před pasáží, kteří třímali cedulku s žádostí o koupi vstupenky, vyprodala by kapela nejspíš i větší stánek, takže uvidíme, kde bude příště, bude-li.

Jsme tu už v půl osmé, ještě totiž netušíme, že ustát celý večer nebude snadné. Hlediště, zejména v přední části, se zahušťuje fanoušky, ale „očekávaní“ nepřicházejí. V půl deváté odhaduji devátou a když už nemohu učinit krok ani do strany ani vpřed či vzad a po zádech mi stékají praménky potu, objeví se na pódiu technici. Už víme, že bicí bubnují, ale po hudebnících ani vidu. V klaustrofobických obavách přemýšlím, jak dlouho to poblíž pódia ještě vydržím. Mí sousedé tohle zjevně neřeší, německy hovořící subtilní sousedka navíc konzumuje zdatně jedno pivo za druhým, na sklonku koncertu jich má už v sobě tolik, že jí snad vstoje udržuje jen dav.

Deset minut po deváté konečně přichází kapela. Nevím, co bylo důvodem zdržení, dvojčata Bryce a Aaron Dessnerovi (kytary, baskytara, klávesy) se tváří velmi naštvaně, když se vpotácí zpěvák Matt Berninger, začínám dedukovat, co se mohlo stát… Nejspíš ho potřebovali dostat do provozuschopného stavu. Nejen po každé písničce, ale i v jejím průběhu se zdatně dopuje červeným vínem. Mají-li náhradní nástroje, možná někde skrývají i náhradního zpěváka. Přesto jeho osoba nepostrádá charisma, nevím proč mi připomíná Davida Kollera. Vypráví o svém prvním pobytu v Praze, kdy tu hrával na ulici se svou švédskou přítelkyní. Jestli tedy dobře rozumím, protože jinak moc nerozumím ….

Po prvních dvou písničkách ovšem kapele „odpouštím“ jejich prodlužovaný příchod. Nepřicházejí mladící v saku, jak jim entrée připravil Ondřej Štindl v sobotních Lidovkách. Jsou to chlapíci v džínách a košilích, nemohu spustit oči z dvojčat, která se liší jen porostem na bradě. Navíc i druhý kytarista a hráč na bicí jsou sourozenci (Scott a Bryan Devendorfovi), podoba tam ovšem není zdaleka tak markantní. Hudba kapely má trošku zvláštní rytmus, jakoby šly bicí a kytary proti sobě, což způsobuje určité napětí a jejich zvuk je o to lépe identifikovatelný. O to hůř se ovšem tleská a podupává do rytmu, v určitém momentě mě to vždycky rozhodí. Vycházejí prý z kapel jako Talking Heads nebo Echo and The Bunnymen, jejich hudba je pro mě podmaňující a rytmická, líbí se mi.

Kolem čtvrt na jedenáct mám pocit, že omdlím a musím ven, zjišťuji, že vzadu je nejen mnohem lépe slyšet, ale i se tu lépe dýchá. Pár zbývajících pecek prosedím u zadní stěny vzdávaje se dobrovolně výhledu a pak konec, odcházíme. Ještě se přeci jen zastavujeme u hlavního vchodu a nakukujeme na přídavky, když tu se zpěvák vrhá do publika a i s mikrofonem si razí cestu do lobby u šatny, kde klesá u mých nohou. Nevím, jestli mám připravit záchytné pozice nebo utéct, kolemstojící dav se zmocňuje mobilů a zuřivě fotí, jako nepaparazzi tenhle reflex postrádám a spíš se chystám, že budu zpěváka přeci jen zachraňovat. Kupodivu se drží, nepadá ani ze židle, na kterou se drápe a touží stoupat výše …. a pak odhazuje mikrofon na zem a vrací se na pódium. Poslední přídavek je akustický, Vanderlyly Craybaby Geeks, zpěvák definitivně mizí kdesi v hlubinách diváků, aby se po skončení písně opět nezdolně vrátil, kde jeho jest.

Tak máme v rodině nový zážitek. Matta Berningera u mých nohou, on o tom ovšem bohužel  nemá nejmenší tušení … Po krátkém váhání odcházíme s CD verzí High Violet, vinylová prohrála argumentem, že by se musela obracet :-).

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s