Úvodní stránka » Každodenní radovánky » Setkání pod Blaníkem

Setkání pod Blaníkem

Jednou s tradic, do které jsem byla vtažena svou vyvdanou rodinou, jsou pravidelná rodinná setkání. Naposledy se odehrálo před deseti lety a pak nyní. V roce jedna jsem osobně chyběla.  Přesto mám na akci nezapomenutelné vzpomínky. S dotčenou částí rodiny tehdy jelo i mé tehdy dvanáctileté dítě. Jeho vlastní rodina se mu evidentně nijak nevěnovala neboť před odjezdem se ukázalo, že  všechny přítomné děti záhadně zmizely. Vydaly se totiž na posvátnou horu Blaník, ale žádné z nich netrefilo ani vzhůru ani zpět … Nakonec byly nalezeny místním usedlíkem, který měl lesy zmapované.

Tentokrát jsem se účastnila osobně a to jako „nálet“ (do rodiny pokrevně nepatřím). Sraz s východočeskou odnoží byl na nádraží v Libni, pak se pokračovalo rovnou na Blaník.  Na setkání se sešla česká větev spolu s větví moravskou a bylo to  prima odpoledne. Nedorazily pouze tři rodiny s chabými výmluvami jako: „Opravujeme barák,“ „Učím se na zkoušky“ nebo „Jedu pro ženu do lázní.“

Uprostřed dvora na chalupě hostitelské rodiny byl postavený dlouhý stůl, vypadalo to jak venkovská svatba. Jeden z potomků vyhotovil na volně stažitelném programu Ancestry celý rodokmen, takže si v něm všichni ukazovali a odvozovali a naše babička byla hvězdou odpoledne, protože si spoustu lidí ještě pamatovala a skoro všechny znala. Ode dneška také na tenhle program na tvorbu rodokmenu  uvádím vpravo odkaz, protože to je hezká hračka pro milovníky rodové minulosti.

Koho unavilo nahlížení do papírů, mohl vyrazit na posvátnou horu Blaník, což jsme také ve společnosti spřízněné mládeže učinili a učinili jsme dobře, protože výšlap to byl přes velké parno veselý. Jedna z potomkyň našla cestou jetelovým polem asi pět čtyřlístků, takže štěstí bylo garantováno a pak už jen silné plíce a svěží nožky, nahoře jsme byly coby dup. Trochu jsme kličkovali mezi naučnou stezkou, takže jsme nepotkali úplně všechna zastavení, ale nevadí. Na vrcholu jsme vyhotovili vzpomínkové foto a vydali se na rozhlednu. Pouštělo se tam jen po 15 – jinak by se jim to asi moc rozkývalo, možná rovnou spadlo – a díky krásnému počasí se nabídl i úžasný výhled na zemi českou, plnou luhů, lánů a lesů …, zkrátka domov můj. Za odměnu jsme dali po sestupu z rozhledny kapku zlatavého moku, jen nás překvapilo, že byť nebylo ani půl páté, děvčata z obsluhy už pečlivě zavírala okenice a uváděla přízemí rozhledny do tmy, aby všem naznačila, že je čas jít domů. Zvláštní způsoby českého pohostinství stále přetrvávají.

Než jsme nabrali směr k pohostinné chalupě organizátora, odskočili jsme ještě ke vchodu do jeskyně svatováclavských rytířů, ale přes klepání a volání se nic nestalo, patrně ještě není nejhůř a národ se může dál propadat do ještě většího marasmu.

 

Advertisements

2 thoughts on “Setkání pod Blaníkem

  1. Existuje ještě program http://www.myheritage.cz/ , ale s tím nemám zkušenosti. Jinak kdyby matriky fungovaly jako třeba katastr, to by bylo opravdu fajn, jen to asi hned tak nebude. Ale přehrabovat se v archivech je taky zábavné – tedy když je na to čas…

  2. Program Ancestry mám taky už leta a pilně jej vyplňuji, je fajn, že se tam dají dát i fotografie. Je to moc dobrý program s intuitivním ovládání a docela toho dost umí. Jenom škoda, že se nedají hledat předci v archivech s přístupem z internetu, alespoň ten východočeský ne.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s