Úvodní stránka » Na výstavě » Jan Merta v Topičově salonu

Jan Merta v Topičově salonu

Po celkem únavné schůzi jsem se rozhodla, že si nenechám ujít autorem komentovanou prohlídku výstavy Jana Merty Liberec III v Topičově salonu.

Obrazy Jana Merty jsem znala. Jsou zvláštní, takové jemné a pastelové (i když  jsou někdy hodně tmavé :-)), často se zaměřují na nějaký detail ve velkém provedení (Mýtickou stopou – Řepa), Kino, …. Jsou neuchopitelné a nostalgické, hodně se mi libí dětské portréty, ale nevěděla jsem nic bližšího o jejich autorovi a tak jsem uvítala příležitost k seznámení. Ukázalo se, že pan Merta není třicátníkem – nevím proč jsem si ho tak představovala – ale patří k mé generaci. V Liberci prožil své dětství a teď se k němu ve vzpomínkách vrací již třetím cyklem. Výstava nebyla tak docela prohlídkou komentovanou autorem. Byla spíš dialogem mezi esejistou a básníkem Jaromírem Typltem a malířem Janem Mertou. Typlt kladl sofistikované, trochu básnivě pojaté otázky, na které Jan Merta odpovídal a vlastně se vyjadřoval k jednotlivým vystaveným obrazům nebo cyklům.

O důvodech, proč byl ten který obraz namalován, případně o procesu zrodu obrazu, je vždycky lepší slyšet přímo od autora. Mám ráda uměnovědné rozbory, často si ale říkám, z čeho dotyčný vědátor při svých analýzách vycházel. Příběh autora je naprosto nezastupitelný a objektivní. Vím tak, proč používá Merta červenou a modrou barvu (červenomodrou inkoustovou tužku totiž používal jeho tatínek, když psal účty), proč namaloval Tramvajáka (hrdinu z filmu, který navazuje na jeho dětské obkreslování Vinnetoua podle fotografií ve vitrínách kin), jak se stalo hledání představy o božím vzhledu podnětem k obrazu Panteismus, který vlastně znázorňuje pisoárový žlábek natřený černým asfaltem (na fotografii působí jako černá tabule v pozadí autora), co znamená cyklus kreseb cihlou na zdech a proč to zvláštní světlo….. Vyloženě roztomilé bylo vyprávění o jeho vztahu ke sci-fi, kde zmínil dokonce Neználka (Návrat). Některé obrazy mají komentář s vysvětlivkou v popisce – historie šedého soklu, portrét podle Rembranta s vyškrábanýma očima…. Návratem do minulosti byla poznámka o pozdním studiu na AVU (začal až ve 28 letech). Ještě v osmdesátých letech se totiž končilo moderními malíři u Gogha. Díky kolegům a dalším, však mohl proniknout do tajů opravdu moderních českých autorů.

Úžasně citlivě moderovaná hodinka s autorem, který působil tak blízce a lidsky, že jsem měla pocit, že ho vlastně znám už dlouho. O to víc mě vždycky na podobných akcích překvapí někteří tazatelé z pléna. Po ukončení prohlídky se jeden patrně erudovaný pán (a nejspíš se s autorem znal) zeptal: „Jaký si myslíte, že je rozdíl mezi elitou a establishmentem?“ Osobně mám vždycky panickou hrůzu z kladení otázek na veřejnosti, vidím ale, že některým osobám s vysokým sebevědomím vůbec nevadí zeptat se na podobnou, s prominutím, pitomost. Měla jsem pocit, že pan Merta je zaskočen, leč odpověděl velmi elegantně.

Výstava potrvá do 30. září 2011. Navíc to vypadá, že Topičův salon bude rozšiřovat prostory, takže je na co se těšit.  Třeba na Liberec IV. 🙂

Advertisements

One thought on “Jan Merta v Topičově salonu

  1. Pingback: Třetí Liberec | Jaromír Typlt

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s