Úvodní stránka » Na cestách » Lentos muzeum v Linci

Lentos muzeum v Linci

Pokaždé když přijedu do nějakého města v zahraničí, nutí mě to porovnávat životní styl tam a u nás. Linec, pravda, není úplně malý (skoro 190 000 obyvatel), ale přímo v centru to vypadá o dost jinak než ve většině našich měst. Žádné pochybné prodejny se suvenýry a vitenamští obchodníci s nekvalitním zbožím. Je sobota odpoledne, lidé nakupují, procházejí se, baví se, vysedávají po kavárnách. V Linci si uchránili ducha centra s normálními obchody v parterech domů, které nájemci neopustili ani po vybudování obchodních center na kraji města. A co zaráží nejvíc, lidé chodí do galerií a muzeí, v místní galerii moderního umění bylo skoro „vyprodáno“. Pohledné historické centrum se snoubí s novostavbami, které se množí u břehů Dunaje.

Chtěli jsme se podívat do dvou z nich, ale nakonec jsme zvládli pouze jednu, Lentos Kunstmuseum Linz. Muzeum tvoří jakousi bránu z betonu a skla, která otevírá široký pohled od břehu Dunaje na druhou stranu, kde se tyčí další novostavba, tentokrát Ars Electronica Center, ve kterém sídlí digitální muzeum budoucnosti, snad se zadaří někdy příště. 

LENTOS muzeum otevřelo veřejnosti své brány v roce 2003, kdy došlo ke konečnému zhmotnění návrhu curyšských architektů Weber & Hofer a je dnes považováno za jedno z nejdůležitějších muzeí moderního a současného umění v Rakousku. Momentálně je tu   k vidění obsáhlá výstava stálého charakteru Die Sammlung 1900 – 2011, která dává nahlédnout do sbírek  nashromážděných v poslední době. Expozice se člení do 11 prostor, které zahrnují 11 desetiletých období, která pokrývají 111 let vývoje výtvarného umění od minulého století proslaveného svými zvraty, nejrůznějšími styly a změnami.

Každá „desetiletka“ má svůj originální název, ta první od 1900 do 1910 například v titulu nese rozpor mezi mužským a ženským viděním světa, po expresionistickém období následuje boom fotografie, čtyřicátá léta řeší otázku zda emigrovat či kolaborovat a pokračuje válka a po ní období chaosu, pop-artu, realismu a hyperrealismu, konceptuálního umění a videoartu …. každé prezentované nejdůležitějšími akvizicemi. Výstava má dlouhodobý charakter, instalována je od března tohoto roku a nějakou dobu ještě k vidění bude.

Obě krátkodobé výstavy lze shlédnout ještě v prvním měsíci nového roku. V podzemí jsou vystaveny kresby a grafiky Elfriede Trautnerové, které mě příliš neoslovily, mnohem větší prostor je věnovaný výstavě Markuse Schinwalda, mladého rakouského umělce, do kterého jsou patrně vkládány velké naděje. Je to jeho první velká výstava, současně má svou  expozici vystavenu i v rakouském pavilonu v Benátkách.  Patrná je jeho fascinace lidskou bytostí, zejména oděvem, který  mu symbolizuje rozpor mezi „přírodním“ tělem a jakousi kulturní konstrukcí, kterou si každý vytváří jako vlastní prezentaci v rámci konvencí i v touze po originalitě. 

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s