Úvodní stránka » Do kina » Leonardo Live

Leonardo Live

Na live přenosy jsem se naučila chodit do kina kvůli opeře. Když jsem zjistila, že se na živo vysílají i výstavy, má zvědavost neznala mezí a ukázalo se, že málem tu událost propásla. V Praze se žádný přímý přenos nekonal (ostatně ani v ostatních inzerovaných městech ne, protože v Británii běžel už 9. listopadu 2011), proto by možná bylo vhodnější od začátku přiznat, že jde o záznam. V Aeru a v Oku byly beznadějně sold out. Ještěže M. aktivně zjistila, že  v kině Oko se v neděli odpoledne přidává a zamluvila 4 lístky, aniž by tušila, kdo s ní půjde. A já tak byla nakonec vděčná, že jeden lístek zbyl na mě.

Do Londýna  na výstavu Leonardo da Vinci: Malíř milánského dvora, bych asi nejela, byť se o ní psalo v superlativech, ostatně byla beznadějně vyprodaná snad od počátku. Nebylo co řešit. Ale když se ukázalo, že mohu výstavu vidět v kině, za  trochu úsilí se sháněním vstupenky to stálo. Jako předkrm se na plátno promítal malý kviz ze života umělce, ve kterém jsem v řadě bodů docela pohořela, tím víc jsem se těšila na výstavu vlastní. Očekávání ale bylo trochu přemrštěné.

Nechci tvrdit, že bych byla vyloženě zklamaná, ale celý film měl za důsledek dvě skutečnosti:

a) po jeho skončení jsem byla tak akorát nabuzená, že bych si šla prohlédnout opravdové originály,

b) na druhou stranu se mi ulevilo, že jsem kvůli těm cca 7 plátnům (Leonardo se vlastně malbě věnoval okrajově a milánský vévoda ho přijal na svůj dvůr zejména jako stavebního inženýra) nejezdila do Londýna, protože například Poslední večeře nemohla být v londýnské National Gallery k vidění jinak než v kopii a ostatní obrazy jsem vlastně v originále měla možnost poznat, byť ne všechny pohromadě.

Jak už jsem uvedla, film rozhodně nebyl přímým přenosem z výstavy, byl to vlastně záznam z předvečera vernisáže prošpikovaný rozhovory s nejrůznějšími znalci, odborníky, restaurátory, životopisci i laiky, kteří jednotlivé obrazy komentovali z hlediska třeba hudebníka, herce, tanečníka, kněze …. což byly při vší úctě soudy velmi subjektivní a jejich hodnota byla spíš popularizační než historická.

Pořadem provázel historik umění Tim Marlow a kulturní publicistka Mariella Frostrup. Hodně jí to „seklo“, ale její „zlidšťující“ komentáře působily svou podbízivostí poněkud bizarně. Vlastně jsem čekala jiný přístup, víc odborný, chtěla jsem se víc dívat na obrazy v detailu, chtěla jsem víc slyšet o technice práce LdV, o „životopise“ obrazů. Přes zajímavé sekvence například o restaurování Panny Marie ve skalách ve vlastnictví britské Národní galerie, malého historického resumé z umělcova života a informací o tom, jak se podobná výstava připravuje a instaluje (od makety po reál) jsem odcházela z kina s pocitem, že tohle nebylo pravé „live“. Když jdu z „Metropolitní“ jsem plná emocí a dojmů, z londýnské NG jsem odcházela docela chladná.

Nešlo o nic víc než o dokument o výstavě, který by se dá klidně pouštět třeba na ČT 2. I vstupné do kina považuji za přemrštěné. Těch 300,- Kč je plně srovnatelných se vstupným na skutečnou výstavu v zahraničí. Co se nedá popřít je marketingový um výstavu prodat kam to jde. Popularizační hodnota podobného projektu se tím úměrně zvyšuje a marketing londýnských vystavovatelů by se měly  naše výstavní instituce do Londýna jezdit učit. O vyprodané výstavě (pokud to zrovna nejsou korunovační klenoty) se u nás totiž může jen tiše zdát.

Reklamy

2 thoughts on “Leonardo Live

  1. Musel to být dobře udělaný film, protože když dokáže člověka podnítit k nějaké tvůrčí činnosti, tak by určitě filmař jásal. Krajinu v bouři určitě ještě nějaký příběh čeká :-).

  2. Dovolím si přidat vzpomínku. Před lety jsem v kině viděla film o malířství, řekla bych záznam několika výstav několika umělců a pojednání o jejich technikách. Ten film mě tak nadchnul, že mě inspiroval k tomu, abych namalovala temperami svůj první a poslední obraz, nebo spíše obrázek. Dodnes visí na stěně a já mám k němu vztah nepopsatelný. Pojmenovala jsem jej – krajina v bouři. Nevšimla jsem si, že by ho někdo z rodiny preferoval tak, jako já, ale je to jedno, možná se k tomu ještě dostanou. Však dílo získává na hodnotě někdy až poté, když autor zemře 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s