Úvodní stránka » Na výstavě » Od Pleskota do Galerie Závodný

Od Pleskota do Galerie Závodný

Návštěvu Mikulova jsme zařadili na sobotu. Úporná horka dlouhé pochody nečinila nikterak příjemnými, takže zvítězila doprava vozmo a když už jsme v tom voze seděli, vzali jsme to s malou zajížďkou do vinařství Sonberk u obce Popice, přímo za mikulovským kopcem. Jednoduchá a působivá dřevěná stavba Josefa Pleskota zasazená do viničního svahu, interiér vyzdobený obrazy Petra Kvíčaly a místní víno čekalo v esteticko-chuťové harmonii nejen na nás, ale i na řadu dalších návštěvníků, kteří čekali až se v 10 hodin brány tohoto moderního vinařství otevřou. Obavu mám jen z toho, zda zakoupené úlovky přežijí cestu domů v tropických vedrech. Tramínové želé jsem totiž dovezla ve stavu zcela tekutém.

Mikulov je malebné městečko, které patří k těm, ze kterých naštěstí nezmizel život a v jehož ulicích proudí místní občané pomícháni s národem turistickým a kde historické stavby stylově doplňuje moderní architektura. Zářným příkladem je soukromá Galerie Závodný, kterou na sklonku minulého roku otevřela rodina téhož jména a tu stihla představit několik výrazných představitelů českého moderního umění. Stavba  architekta Štěpána Děngeho získala Grand Prix 2012, interiér podle návrhu Jitky Vrbkové (recepčního pult galerie a barový pult kavárny), která je podepsaná i pod webovými stránkami galerie, stavbu stylově doplňují, potěší fakt, že i realizace probíhala za spolupráce s místními firmami. Stavba na první pohled upoutá zejména jednotným obkladem fasády, který plynule pokračuje na střechu, takže klasické prvky jako svody a okapy jsou ukryty kdesi pod slupkou z leštěného vápence.   

Majitelka galerie neskrývá radost z příchozích zvědavců a obklopena drobotinou nás předává do rukou své maminky, která naší malé, zcela náhodně vytvořené skupince, učiní krátký výklad nejen o stavbě a jejím vzniku, ale provede nás i právě probíhající výstavou Huga Demartiniho. Pro galerii byl určitě potěšující zájem vdovy po nedávno zesnulém umělci, která projevila přání vystavit práce z jeho pozůstalosti právě na tomto místě a nutno podotknout, že galerie je pro jeho objekty jako stvořená. Zapřádám s ní hovor a dozvídám se podrobnosti o vápenci z ostrova Brač, ale zejména o programových záměrech, sleduji procházející návštěvníky, (na schodech se míjím s Jiřím Davidem), prohlížím si jednotlivé Demartiniho konstrukce a plastiky a mám radost z tak pěkného díla i nadšení majitelů. Moc bych jim přála, aby byl jejich projekt úspěšný.  

Minulé výstavy tvorby např. Milana Dobeše, Eduarda Ovčáčka, Miloše Urbáska nebo Dalibora Chatrného a Radoslava Kratiny naznačují zaměření na umělce, kterých si považuji a nejinak je tomu s náměty budoucími.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s