Úvodní stránka » V divadle » Šest tanečních hodin v šesti týdnech

Šest tanečních hodin v šesti týdnech

 

Divadlo Ungelt nepatří k mým častým štacím. Vlastně kdysi jsem měla čest tu spatřit hru o Picassovi s Milanem Kňažkem a tuším Vilmou Cibulkovou (tedy pokud mě paměť nešálí) a tohle setkání bylo na dlouhou dobu mé poslední. Na podruhé padla volba na letní verzi tohoto stánku Thálie a to díky vnějším okolnostem, kterým jsem se ráda přizpůsobila. Letní divadelní scény se po Praze utěšeně množí a přesto, že ta „ungeltovská“ byla ve hlavním městě jednou z prvních, pro mé osobní poznání byla zatím poslední.

Šest tanečních hodin v šesti týdnech dramatika Richarda Alfieriho se tu hraje také nějaký ten pátek, jen obsazení se oproti minulým rokům změnilo a vedle Chantal Poullain exceluje v komorní komedii pro dva herce místo Oldřicha Kaisera Pavel Kříž. Jedním z „poprvé“ bylo i vidět Kříže na živo na divadelních prknech, dosud v mém povědomí figuroval jako herec filmový.

První uvedení hry v Los Angeles v roce 2001 žádnou zvláštní senzaci nezpůsobilo, jak se postupně hra propracovávala na Brodway, tak se šířilo její renomé a přes nejrůznější světová jeviště se kus dostal i do Prahy. Ostatně na rok 2013 se podle divadelní hry chystá filmová premiéra s Rupertem Everettem (pro mě nezapomenutelným z filmové podoby Jak je důležité míti Filipa) a Shirley MacLaine. Dobře tomu tak.

Oproti v létě uváděným kusům, které si kladou jako dramaturgický cíl hlavně bavit, patří tenhle mezi ty, které mimo úsměvu na rtech nechávají nahlédnout do lidské osamělosti a zoufalé touze po vybudování blízkých vztahů. Možná trochu schematicky působící půdorys – každý druh tance je úvodem k rozehrání epizody, ze které se rodí vzájemný vztah mezi osamělou stárnoucí ženou, vdovou po baptistickém duchovním a jejím soukromým učitelem tance, který má většinou jen negativní zkušenosti s tím, jak ho společnost jako gaye přijímá. Přes počáteční nedůvěru v tenhle model graduje kus hořkosladkým happy endem. Dobře vypointované dialogy, výkon francouzské herečky s nezaměnitelným přízvukem, specifickým altem a podivuhodnou hrou rukou může být zajímavý i pro diváka, který nepatří k jejím obdivovatelům a překvapivě tvárné divadelní herectví Pavla Kříže, to vše na mě nakonec zapůsobilo mnohem víc, než poněkud plytký Kutloch. Navíc se stal zázrak a ani nepršelo.

Osamělost a obava z navazování vztahů oslovuje nemálo z těch, kteří se tváří, že tímhle problémem netrpí. (Proč se vlastně píší blogy?) Konec konců ve mně inscenace probudila touhu proklikat se nabídkou tanečních kurzů. Tanečního učitele do domácnosti sice žádná ze škol nenabízí, zato například variantu pro ženy bez partnera nebo takové, jejichž partner nemá pro tuhle zálibu špetku pochopení, ano.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice V divadle se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 thoughts on “Šest tanečních hodin v šesti týdnech

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s