Úvodní stránka » Na koncertě » Zelená pošta

Zelená pošta

Zelená pošta je společné studiové album Mariána Vargy, Pavola Hammela a Radima Hladíka. Texty na něj přispěli Kamil Peteraj, Boris Filan a Miroslav Válek. Protože šlo o studiové album, jeho živá podoba  se nikdy nekonala, až nyní, prakticky po třiceti letech, kdy původní členy kapely již zdobí šediny, které ovšem nikterak neubírají na jejich muzikantském nadšení a výkonech. V září album zahrálo Vargovo Collegium Musicum v Bratislavě na festivalu Konvergencie, v listopadu mělo premiéru v pražské Arše a pro velký zájem bude mít další reprízu v únoru tamtéž. Původní skupinu ve složení Varga, Frešo, Hammel, Griglák a Hladík jako host nově doplnil mladý hráč na bicí, Martin Valihora.

Koncert v Arše se stal setkáním všech skalních fanoušků, nechyběli ovšem ani mladé tváře (některé z nich po očku sledovaly, jestli jsou opravdu nejmladší nebo jestli je mladší personál divadla). Nechci sem ale neustále tahat narážky na věk ať posluchačů nebo účinkujících. Důležité je, že se hrála výborná muzika  a jinou než takovou si k tomuhle hvězdnému seskupení ani nelze představit. Po první zpívané části s Pavolem Hammelem se Varga rozhodl udělat fanouškům radost a odehrál mé dvě nejoblíbenější skladby, totiž Hommage à J. S. Bach a Ulicu plnou plášťov do dažďa, které s neochvějnou pravidelností, tak jako i na jiných koncertech, uvádějí koncertní publikum k naprostému šílení. Pokračovalo se skladbami z  alb Na II. programe sna a Labutie piesne, tj. LP, na kterých slovenský tým spolupracoval s Radimem Hladíkem. Nádherný koncert, nádherný zážitek, takže jen doufám, že „dovidenia“ příště.

Díky technickému pokroku mám radost, že mohu do svého internetového deníčku vložit odkaz na mou nejoblíbenější skladbu, kterou jsem jako dítě neustále protáčela na našem starém gramofonu a přiváděla rodinu i sousedy k zoufalství:

Advertisements

9 thoughts on “Zelená pošta

  1. Taky jsem to protáčel, i ta druhá strana nebyla špatná, tuším „Ulica plná plášťou do dažďa“ nebo „dažďou do plažďa“ už ten milý jazyk zapomínám. Ale, a to mi jistě budeš závidět, byl jsem v Lucerně na koncertě, někdy v „pozdních šedesátých“ a slyšel to na vlastní uši. Už tehdy mladičký Varga vypadal jak svůj dědeček. Není divu, všude sebou tahal zapálenou Liguerosku.

    • Jó Liguerosky, na ty bych málem zapomněla! Ty patřily ke správné image těch let! I když můj bratr, který mě do téhle hudby zasvěcoval, jel spíš v Galoiskách – tedy pokud se k ním dostal ;-). Jinak samozřejmě závidím koncert z dob mistrova maskovaného mládí, ale naštěstí je Varga hudebně pořád ve formě.

  2. Pěkný a já Vám ani nemůžu dát „like ti“, páč mi to u Vás a pár dalších ne a ne fungovat! 😀

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s