Úvodní stránka » Na koncertě » Vánoční křest Michala Prokopa

Vánoční křest Michala Prokopa

Sto roků na cestě - přebalZatímco já byla s vánočním koncertem Michala Prokopa na výsost spokojená, našli se i rouhači, kteří odmítli se vyjadřovat. Usoudili, že písničky z nového alba jsou chabé, Prokop moc ukecaný a v reálu zdá se umělec není zdaleka tak milý, jak na pódiu předstírá. Mě jeho koncert potěšil a se mnou nepochybně i řadu dalších posluchačů ve vyprodané Arše.

Otvírákem koncertu nemohlo být nic jiného než Kolej Yesterday ze stejnojmenného alba z roku 1984, po němž následovaly další starší kousky a hned po nich první host, kterým nebyl nikdo jiný než Radúza. Příjemný vstup přesně na tři písničky, které zpěvačka zapěla většinou ve francouzštině a na klavír se zdatně doprovodila i s ukazováčkem zasaženým při štípání dříví. Michal Prokop pak pokračoval skladbami z alba Poprvé a naposledy, ze kterého mám ráda většinu písniček, ale naprosto nejvíc mně včera padli do nálady Zloději času. 

Jako další host se představil dlouholetý Prokopův spolupracovník, autor hudby bezpočtu jeho písní – Petr Skoumal. Nejprve se všem svěřil se svou noční můrou, ve které ho pronásleduje představa, že zklame jako sólový klavírista, aby následně rozezpíval celou Archu písní narážející na boom sociologických průzkumů s light motivem slov: „Kdyby se mě ptali, tak neodpovím.“

Po dalším bloku známých písniček následoval křest nového alba Sto roků na cestě inspirovaného tak trochu GGM, kde se vedle tradičního textaře Pavla Šruta v týmu představuje i nové jméno Jana Laciny. Za kmotry si Michal Prokop přizval starou „hradní“ partu a vedle Ladislava Kantora a Jiřího Stránského popřál „novorozeněti“ šťastný osud i Karel Schwarzenberg. Protože od smrti Václava Havla uplynul den před křtem přesně rok, nedalo se na pódiu (a možná i někde pod ním) nevzpomenout pietním vyhrnutím nohavic u kalhot.

Pak už se hrálo z nového alba. Zvuk kapely Prokop tzv. drží, jen některé skladby malinko připomínají ty starší (ťuklo mě třeba u Kartáčku na zuby, který se v prvních taktech silně podobá právě Zlodějům času). Až si texty trochu naposlouchám, řadu z nich si nepochybně oblíbím.

Na závěr se nezapomnělo ani na oldies, když Framus Five interpretoval jedno ze skvělých blues, na které kapela v šedesátých letech ulovila nejednoho fanouška (v té době byla mým favoritem v podání Michala Prokopa skladba Ray Charlese I Belive To My Soul  .  Jako přídavek na rozloučenou zazněla písnička z Města Er. Skvělý zvuk kapely, kterou v minulosti prošla řada vynikajících hudebníků a ve které stále působí naprosto famózní houslista Jan Hrubý a perfektní kytarista Luboš Andršt,  měla spolu s Prokopovým zpěvem za následek další nezapomenutelný večer. Teď si mohu jít v klidu nalít domácí vaječný koňak, doufat, že rum, ze kterého jsem jej vyhotovila, neobsahoval metylalkohol, pustit si CD Framus Five a čekat na konec světa ……….

Advertisements

4 thoughts on “Vánoční křest Michala Prokopa

  1. Tak jste se konce světa nedočkala, ale ty přípravy jste si hezky užila. 😀 A to se počítá! Na ten další konec to třeba zase ještě vylepšíte.
    Se omluvám, že tento týden u mě nebyl onen slíbenej kousek umění, ale Sendy poslal hafuší příběh a dostal přednost. Ale nebojte, umění bude! 😉

    • Po vyčerpávajících svátcích se vracím ke „strojům“, hlásím, že jsem vše opravdu přežila, takže konec světa se odkládá na příště. Sbírám síly a těším se na váš nový příspěvek 🙂

    • Děkuji! Když dám správnou dávku vaječňáku, určitě se zpevní! Jinak přeji hezké vánoce v kruhu rodinném a nový nový rok 2013. 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s