Úvodní stránka » Každodenní radovánky » Příručka pro zavilé sportovní outsiderky

Příručka pro zavilé sportovní outsiderky

173761_big

K „motivačním“ příručkám všeho druhu si udržuji lehce nedůvěřivý odstup. Přestože v letním období konzumuji většinou úměrně lehčí stravu a letošní vedra ve mně ani neprobouzela zvláštní chuť na má oblíbená tučná jidla, zcela nepochopitelně se ručička na váze přiblížila 70 a vnitřní budík spustil poplach.

Zkuste ale skloubit bolest v koleni, kyčli a bederní páteři, tenisový loket a patní ostruhu s nějakým rozumným aerobním sportem, který vám nastartuje spalování a začne ujídat tělesné tuky. V očekávání doléčení zmíněných neduhů jsem se tedy pustila do teoretického přípravy a protože běh je in, padla mi do rukou příručka právě o něm. Moje plicní kapacita je nedostačující odjakživa a řada pokusů o běhání v mladším věku a lepší kondici skončila neúspěchem.

Přesto ve mně četba běžecké příručky Ruth Fieldové probudila některé sebezáchovné pudy a začala jsem chodit alespoň plavat. Při prvním pokusu jsem dala 20 25 m dlouhých bazénů za 15 minut, při druhém za 20. Rychlost klesla, zato můj apetit neúměrně vzrostl. V rozporu s jedním ze základních pravidel Ruth F. jsem blízkému okolí nahlásila svůj záměr shodit pár kil, což naopak považuji za motivační. Očekávám totiž, že přede mnou rodina začne ukrývat mé oblíbené pochoutky a v lepším případě je třeba i sní sama, aby se míra mého pokušení ještě omezila.

Běhat určitě nikdy nebudu, ale chůzi, tu mám ráda a tak jsem začala vymezovat alespoň svou chodící trasu. Z Balkánu na Vítkov je to tam a zpět cca 7 km. Mám za sebou první tři okruhy, které mě obohatily o některé poznatky jako: cesta zpět od Pražačky nemístně stoupá (donedávna jsem ji považovala za rovinu), s dřívějším nástupem šera mám problém rozlišit cyklisty a chodce (nepříjemné vydání za nové brýle), při návratu domů nedovedu udržet aerobní tempo a velmi viditelně se vleču (ještě, že se dřív stmívá).

Přes varování RF, která radí nekupovat si žádné pomůcky, dokud se pohyb nestane naší potřebou, jsem si pořídila alespoň krokoměr, který mě nekompromisně informuje, že když ujdu 6 000 kroků, z toho 5 500 aerobně, představuje tento výkon váhový úbytek 0,9 g. Zatím je tedy mou jedinou motivací pocit, že jsem se donutila vůbec něco dělat a pravdou je, že po návratu domů mám lehce radostnější náladu. Edorfínové dík, pokusím se vaši produkci ještě zvýšit. Pokračování někdy a nebo nikdy, podle toho, jestli to zase vzdám nebo jestli konečně vydržím a sport se stane mou základní životní potřebou podobnou té závislosti na tučných sýrech, husích játrech a čokoládě.

Předem díky za případné další motivační šťouchy.

Advertisements

14 thoughts on “Příručka pro zavilé sportovní outsiderky

  1. doháním povinnou četbu … myslím si, že máte tu NEJ motivaci, která existuje – vlastní dobrý pocit. Co na kilech, centimetrech, džoulech ? bez duševní pohody to nespraví ani Huff 😉 Hýbu se stále (musím) – akorát už se nedívám, kdo rychleji, výše .. Aktivity upravuji průběžně (halt nemládnu a figurku juniorky nedám..) a sobecky se odměnomotivuji sama – Jsem dobrá 🙂 takže „Vítejte v klubu“

  2. Pingback: Lady latino | Veni Vidi Scribi

  3. K čemu chodit někam, kam se dá dojet šalinou nebo autem? Dyk v tom není špetka zdravýho rozumu! 😆 Já když chci „diskutovat“ s váhou a vyhandlovat nějaký ten kompromis na její drzé stupnici, tak nechodím, neběhám, ale taky nežeru – teda tím myslím, že omezím mlsání a pečivo. A po pár dnech se tou potforou vždycky nějak domluvíme. 😉

    • To vám tedy závidím. Já když nastoupím na metodu „nežrat“, tak z toho mám těžké psychické trauma. Takže ostrá chůze = pořádnej gáblík. A navíc na té mojí trase žádná „šalina“ nejede a autem se tam nesmí. 😀

        • No to se to někomu ostře chodí, když má síň blahobytu plnou zeleninových a nekalorických jídel! Ale co my, kteří v ní ukrýváme slaninu a ementál a alkoholické nápoje? 😉

          • Jenže těch zákeřných kalorických alkoholických nápojů začíná být v naší síni blahobytu také množství větší, než malé. Nadlimitní zásoby naší skvělé slivovice vytlačují jabka i rajčatové pyré na pizzu. Slaninu či ementál stihneme zkonzumovat rychleji, než bychom ji do síně odnesli. Tak nevím, nevím kdo má větší dietní šance… 😛

  4. Jak ráda bych užila motivační šťouchy, ale já i bez příručky zažívám něco podobného. Ta bolestivá problémová místa máme téměř stejné. Já jsem zatím zvolila pohyb procházkový s trakingovými holemi, ale teď v Praze jsem už asi týden jen doma, je ošklivo 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s