Úvodní stránka » V divadle » Cyrano, Cyrano ….

Cyrano, Cyrano ….

Jednou bych si přála zbavit se předsudků. Počítám, že to může být mnohem těžší, než odstranit pneumatiku kolem pasu. Jak člověk životem nabaluje různé zkušenosti, má jaksi dopředu jasno, co je a není správné, kdo je a není charakterní a přestane jevy podrobněji zkoumat. Navenek můžu být přesvědčená o své svobodomyslnosti a otevřenosti, v nitru jsem konzervativní, zakořeněné zvyky mě ovládají a těžko přijímám, že realita se může od mých představ naprosto odlišná. Každý věci vnímá svýma očima, svými zkušenostmi.

Díky celkem podružnému setkání s Martinem Stropnickým v dávných časech si o něm dodnes myslím, že je konformista, a přestože to s jeho herectvím nemá nic společného, vždycky se na něj dívám tímhle úhlem pohledu. Přestože musím uznat, že herecky – v porovnání k výkonům v divadle Ve stanu (blahé paměti) – opravdu vyzrál, nabralo jeho morální zrání také pozitivní směr? Mým dalším předsudkem divadelního rázu, který ve mně dřímá drahný čas, patří ten, že režie Vladimíra Morávka pro mě jsou a budou vždy nestravitelné.

Představení Cyrano, Cyrano ve Vinohradském divadle mě ale opravdu překvapilo a nabouralo mé dosavadní předsudky. Možná stačí, když má Morávek za zády zkušeného dramatika, současnou kapelu a když za něj „autorské“ zásahy do původního textu udělá někdo jiný. A vida, ono to je dobré!

Ať už za to může Pavel Kohout, který Rostandův text upravil, aniž by ho oprostil veršů nebo Xindl X, který mu poskytnul moderní hudební tvář, klasické drama o lásce najednou v režii Vladimíra Morávka dostalo nový a přitom velmi stravitelný rozměr. Současná forma nabízí klasickému příběhu jakousi další dimenzi a soubor ji výborně zvládá, aniž by pošramotil tragické vyznění nenaplněného příběhu lásky.

Výtvarně (scéna Daniel Dvořák, kostýmy Sylva Zimula Hanáková) scény připomínají klasické obrazy, šerosvit na scéně a rozmístění postav na ní ale herce nijak nesvazuje v dynamickém projevu. „Sbor“  velmi dobře vypadajících a zpívajících Gaskoňských kadetů je prostě okouzlující, Martin Stropnický může prodat svou všestrannost počínaje vyzrálým herectvím, zpěvem a hrou na kytaru konče, Martin Kraus jako Kristián je sladce mlaďounký a svou přímostí až politováníhodným způsobem roztomile buranský, maršálek v podání Pavla Baťka odměřený v projevu, ale silný v citech. K tomu fotogenický Daniel Bambas v dvojroli Montfleuryho a pobočníka maršála de Guiche … . Těm všem jakoby vládla krása a duchaplnost Roxany v podání Dagmar Havlové. Jedovaté poznámky proč ji nehraje Soňa Červená (měla by prý k mladému Krausovo mnohem blíž) jsem přeslechla, protože Dagmar Havlové by její věk nikdo nehádal a ať si kdo myslí co chce, seklo jí to ohromě (hlavně v těch červených šatech) a její lehce odměřené herectví s celkem ladilo.

Příjemný dojem z představení kazí jen půlhodinové čekání na 9. O to déle mi však hlavou zní leight motiv „To gaskonští kadeti jsou …“. Jó to byly časy, kdy ještě muži byli muži a věděli, co se sebou… A snad i ten můj předsudkový problém, dostal trochu na frak. Dagmar Havlová a Martin Stropnický

Reklamy

16 thoughts on “Cyrano, Cyrano ….

  1. dneska jsem si na Vás vzpomněla – kritika „Cyrana“, ředitelství se za aktéry nepostavilo,? – píši otazník, protože si myslím, že pokud je dobře zahráno, zákulisní šachry-machry by měly zůstat stranou. už se ve světě asi moc nevyznám …

  2. Joj, boj s předsudky, a hlavně těmi vlastními, to je boj všech bojů. Snáze zabít Hydru. Nebo stohlavého draka.
    Soukromý předsudek – Cyrano je zralý zkušený muž, Kristián holátko neopeřené poprvé zamilované a Roxana je slečna mladinká do sňatku nucená. Vrstevnice Oněginovo Táni. Tak mi obsazení Roxany paní Dagmar Havlovou drobně drhne. Ženská je to krásná, udržovaná. Herečka skvělá. Jenže již drobně přezrálejší. Ale klidně toto berte jako mé kyselé hrozny. Představení jsem neviděla a ani nemám šanci jej, v tomto obsazení, vidět.

    • No, ona ta Roxana zas tak mladinká není, ale jestli takhle letitá, to se mi také nezdá. Inu, vzpomínám léta páně, že ji na prknech Národního hrála Blanka Bohdanová. Tehdy jsem byla ještě mladé děvče a přišlo mi to poněkud nehorázné. Úhlem mého věku dnes a s ohledem na to, že Cyrano za ní docházel léta, to ale vlastně taková disproporce není … Takže to beru jako OK. 🙂

  3. Nuž, moje předsudky by mi nejspíš vůbec nedovolily tenhle kousek navštívit, ale věřím Vám, že to byl tak skvělý zážitek, jak říkáte. 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s