Úvodní stránka » Na výstavě » Jiří John – Museum Kampa

Jiří John – Museum Kampa

Jiří John a Adriena ŠimotováLetošní zima nabízí spoustu pěkných výstav, vlastně ani nestačím všechny oběhnout. Poslední víkend roku je vždycky trochu nostalgický a tak k němu pěkné obrázky neodmyslitelně patří. A protože rozjímání není nikdy dost, zvítězilo Muzeum Kampa s výstavou Jiřího Johna, která nese název podle jednoho z jeho obrazů :  Za obzor. Je to zimní podmračená krajina, která přesto vzbuzuje zvědavost zjistit, co se za tím obzorem skrývá.  Výstava je k vidění do 23. února 2014.

Jiří John (1923-1972) je pro mě dosud málo objevený malíř. Vlastně jsem znala pár jeho grafik a řadila ho k autorům, kteří bohužel opustili tento svět příliš brzy na to, aby stačili vstoupit do obecnějšího povědomí. Proto jsem jeho pro mě první retrospektivní výstavu víc než uvítala.

Spolu s Václavem Boštíkem, Adrienou Šimotovou (jeho pozdější ženou), Stanislavem Kolíbalem, Alenou Kučerovou, Daisy Mrázkovou  (tedy jednoznačně mými oblíbenci) studovali u Josefa Kaplického a tvořili jádro skupiny UB12.

První sál představuje hlavně jeho grafickou tvorbu, což byla možná nejvýraznější oblast jeho práce a vlastně jsem měla možnost ji i víc poznat.  Námětově jsou grafiky orientované především na krajinu a postupně se od velkých celků (lány, krajina obecně) posouvá k zobrazování velkých detailů těch nejobyčejnějších přírodních jevů. Pole a výhledy do kraje postupně přecházejí v zobrazování tajemných semínek, rašení, listů, brázd, krystalů, klasů …. Jemné šrafování, cizelérské zobrazování nejjemnějších nuancí by snad mohla připomínat až vědeckou kresbu, kdyby ovšem samo zpracování neskrývalo takovou dávku něhy a poezie.

Druhý sál výstavy prezentuje oblast tvorby, se kterou jsem neměla příležitost se setkat tak často, totiž malbu. Johnova plátna jsou tematicky obdobná jako jeho grafiky, od krajiny se postupně profiluje k přírodě obecně, opět tu hraje roli velký detail, plátna však na mě oproti grafice působí poněkud ponuře, za což může nejspíš temná barevná paleta. Zatímco z grafiky na mě čiší určitá naděje a optimismus, v tomhle zpracování spíš cítím zmar, samotu a odcizení. Používá hlavně s tóny hnědé a okry, do kterých dovolí pronikat modrým valérům.  Na sklonku života se tématika trochu mění, zobrazuje konkrétní předměty ze světa lidí (Opuštěný stůl, Nemocnice). Je veliká škoda, že jeho tvůrčí dráhu nemoc tak záhy ukončila.

Expozici bych vytkla jediné, rozmístěný obrazů ve dvou řadách nad sebou ve druhém sále je trochu nepříjemné, ve výši pohledu se totiž ocitla mezera mezi dvěma řadami, bylo tudíž třeba shlížet buď dolů nebo naopak vzhlížet vzhůru, což bylo někdy díky odleskům dost komplikované. Pokud to byl záměr, úplně jeho smysl nechápu, nekoordinovaně rozmístěné popisky, by ale návštěvníka mást neměly.

Na výstavě je k vidění také fragment ukázky díla, které spolu s Václavem Boštíkem vytvořil v Památníku židovských obětí v Pinkasově synagoze v Praze, když tu společně téměř pět let zaznamenávali na stěnu 77 297 jmen obětí nacismu. Dílo bylo bohužel vlhkostí poškozeno, ale snad již i zrestaurováno.

O 530 Nerosty 1968

Advertisements

6 thoughts on “Jiří John – Museum Kampa

      • Śiš, já mám z toho chlapa osýpky a představa usínání vedle jeho dílka by mi navodila hrozné noční můry. 🙄

        • Já ho taky nikdy moc nemusela, ale jeho vzpomínky jsou překvapivě velmi sebekritické a odkazují na osobnosti kolem Hostu do domu a brněnské fakulty. Zatím jsem se dál nedostala, ale je to studnice informací, které mě zajímají. 😀

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s