Úvodní stránka » Na výstavě » Josef Šíma: země – světlo

Josef Šíma: země – světlo

Výstava pořádaná v prostorách Muzea Kampa je v hlavním městě letos již druhou výstavou téhož autora. V březnu byly práce Josefa Šímy k vidění v Galerii Moderna pod názvem Náraz světla. Bohužel jsem ji neviděla, takže můj letošní zážitek je krapet ochuzený. To, co je k vidění zde, je však nádhernou kolekcí obrazů, která  za vidění opravdu stojí. Celou výstavu totiž tvoří zápůjčky ze soukromých sbírek, takže šance, že budou v dohledné době k vidění znovu, je vcelku malá.

Josef Šíma je umělec, který se podobně jako Otakar Kubín nebo František Kupka, stal uznávaným ve francouzském a posléze i mezinárodním kontextu.  Většina Šímovy tvorby spadá do meziválečného období. Valnou většinou by se dala zařadit do období poetismu, se surrealisty Šíma úplně nevycházel. Dalo by se hovořit i o abstrakci, kdyby ovšem k tomuto termínu Šíma neměl odtažitý vztah, protože jej vnímal jako termín fyzikální nebo matematický.  Následuje téměř desetiletá tvůrčí pauza, která začala s druhou světovou válkou a znovu začíná malovat až v padesátých letech. Právě z tohoto období je většina vystavených obrazů.

Název výstava dostala podle oleje Země – světlo z roku 1967. Na prosincové aukci francouzské aukční síně Ader jej vydražil kurátor výstavy Milan Mikuš. Obraz se stal základním kamenem pro uspořádání téhle komorní a krásné výstavy.

Než se Šímův styl vyvinul k  nefigurativním projevům, prošel Šíma profesemi, které ho možná ovlivnily, ale zejména mu v jeho začátcích poskytovaly živobytí. Po svém odjezdu do Francie začátkem 20. let pracoval v Henday jako kreslič kostelních oken, po neshodách s majitelem podniku se přemístil do Paříže. Tady začal pracovat v ateliéru knižní vazby Louise-Denis Germainové a s její dcerou se posléze oženil. Zajímavé je jeho působení v módním „byznysu“. V roce 1922 pracoval také jako návrhář textilních vzorů a modelů pro „La petite usine“, což byl jakýsi módní závod, ve kterém Raoul Dufy navrhoval textilní vzory a tehdejší  módní guru Paul Poiret dámské šaty. (Dnes možná poněkud zapomenut, ale právě on zbavil ženy korzetu, proslavil turban jako dámskou pokrývku hlavy a novým stylem odívání významně přispěl k ženské emancipaci).

Klíčovým prvkem k poznávání obrazů Josefa Šímy je jejich typická barevnost, která se koncentruje na odstíny modré a azurové, béžové a zlatavě hnědé. Barvy, které evokují sluncem ozářené domy jižní Francie, zářivě modré francouzské nebe i moře. Olej z roku 1967 nazvaný Země světlo,  který Šíma namaloval čtyři roky před svou smrtí, kombinuje oba jeho oblíbené odstíny modré s okrovou. Ztělesněním francouzského prostředí je pro mě  žena skrytá ze sloupem v přístavu(ve skutečnosti jistá americká novinářka). Malba figurální, ale hodně působivá.

žena v přístavu

Mým favoritem se stalo plátno Ikarův pád I, které Šíma vytvořil na sklonku padesátých let. Je na něm patrné jen vzepnutí světle okrových křídel s několika tmavšími hnědými pírky na světle okrovém pozadí. Výmluvná výpověď o lidské touze. Foto jsem bohužel nikde nenašla, sama se fotit neodvážila.

josef_sima

Protože se mi nedaří „zaodkazovat“ některá hesla, uvádím odkaz na aukční síň Ader a továrničku La petite usine v poněkud zastaralé leč funkční podobě:

http://www.ader-paris.fr/

http://www.raoul-dufy.com/pages/pafauv04.html

Advertisements

2 thoughts on “Josef Šíma: země – světlo

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s