Úvodní stránka » Na výstavě » Génius Bohuslav Reynek

Génius Bohuslav Reynek

Bohuslav Reynek

Z výstavy Bohuslava Reynka  – Génius, na kterého jsme měli zapomenout – jsem měla tak trochu obavy. Bála jsem se, že její obsah bude depresivní a do mého současného rozpoložení vnese jen další negaci. Vše ale dopadlo zcela opačně, do mého rozpoložení přinesla naopak klid a jakousi útěchu.

Architektonicky nápaditě vyřešený prostor (jak už bývá pro Federica Díaze a jeho koncepce pro Galerii Zdeňka Sklenáře zvykem) je pojednaný jako jakýsi oválný labyrint, na jehož tmavých stěnách jsou rozmístěny Reynkovy grafiky. Jejich rámování pochází nepochybně z pekingské výstavy, která se vlastně v Praze prezentuje. Zvláštně řešené rohy rámů jsou určitě vytvořené podle čínských vzorů, ne-li pak přímo v této exotické zemi.

Reynek, který začínal s kresbou a malbou, pracuje od počátku 30. let většinou technikou suché jehly a právě tuto část tvorby výstava prezentuje. Na sklonku života prováděl pokusy s chliché-verre, které určitým způsobem pracují s fotografickou technikou, ale z popisek jsem si úplně nedokázala představit, jak to v praxi funguje. Jak postupuji výstavou, začínám chápat, proč se u pokladny prodává i lupa. Nevhodně mi to připomene scénu s Ukou Ješitou s jisté české komedie, ale pak už postupuji tak, jak mě výstava směruje.

Reynek se věnoval v podstatě dvěma hlavním tématům. Jednak to byla tématika náboženská (jím ilustrovaná bible je na výstavě v prodeji), ve které dominují zejména okamžiky z ukřižování Krista, ale zobrazuje i další svaté, půvabný je obrázek Sv. Martina. Druhá tematická oblast je mi mnohem bližší. Jsou to jakási zátiší z prostředí, ve kterém Reynek žil– vesnice, hospodaření na rodném statku, příroda. Pohledy z okna, pavučina, veverka na stromě, domácí zvířata, stromy, klády v zimním lese …  Zajímavé je, že na jeho obrázcích není patrný žádný dramatický umělecký vývoj, zásadní proměna, ke které většina tvůrců během svého života dospěje. Obrázky jsou však nesmírně působivé a vyzařují klid, jistou osudovost, smutek.  A přestože jsou to malé formáty, kompozičně by od minuty mohly fungovat jako velká plátna.

Výstavu dokresluje film, který se promítá na empoře. Zajímavě přibližuje autorův život v kontextu doby. Ve filmu vystupuje nejen básník a grafik Reynek, velký prostor dostali jeho synové, kteří líčením osobních vzpomínek a prožitků doplňují portrét člověka, který za svého života prakticky nevystavoval a nikdo ho nevydával. Jeho disidentství však rozhodně nebylo nijak programové. Prostě se věnoval tomu, čemu věřil a chtěl to dělat bez ohledu na dobu. Pracoval na svém statku (uvádí například, že vstával ve dvě hodiny ráno, aby připravil krmení prasatům…) a ve volných chvílích si prostě „škrábal“ do destičky. Úryvky z jeho tvorby čte ve filmu Martin Jirous, ty z díla Suzanne Renaud, jeho manželky, Jana Preissová.

Kočka na okně

 

 

 

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s